Perfektní život 2. kapitola
„ Teď vážně Niallere, kam to jedeme?!“ Vybuchla jsem na svého bratra, který se usmíval od ucha k uchu. „Uvidíš.“ Julie, která řídila se na mě usmála, ve zpětném zrcátku. „Neboj, bude to fajn.“ Jeli jsme asi 20 minut, než jsem TO uviděla. Byl to dům 1D! Nic tak krásného jsem nikdy neviděla. „Páni!“ Vydechla jsem. Dům měl 3 podlaží. Byl to spíš malý zámek, aspoň mě to tak připadalo. Domovní dveře byly uprostřed domu, byly to krásné dveře, s ozdobným lemováním. Dveře se otevřely a vyběhl z nich Louis! Doběh k autu, které Julie zaparkovala vedle Zaynova auta.! Niall s Julií vystoupili. Julie ještě stačila něco Niallovi pošeptat, než mi Louis otevřel dveře…ach, jaký to gentleman! Niall s Julií kývli na Louise a rozeběhli se k zadnímu vchodu, protože Niallův pokoj byl na druhou stranu od hl. vchodu. Nechci vědět co tam budou dělat…
„Ehm… Ahoj… Já jsem Louis.“ Představil se mi Louí. „Já jsem Radka.“ Louí se ušklíbl a řekl: „Pojďme raději dovnitř.“ Dům byl ve vnitř velice moderně zařízený. Napravo od nás byl vstup do kuchyně a nalevo obývák. Vedle dveří do kuchyně byly ještě jedny dveře od jídelny. Jídelna byla propojena s kuchyní. Útulný obývák byl zase propojen s hernou, kde byly notebooky, počítač. Také zde byla knihovna, nějaké společenské hry a kulečník. Louis mě zavedl na druhou stranu chodby, kde byly schody nahoru a dolů. Dole byl bazén a nahoře tedy ve druhém patře byly pokoje kluků. 1. pokoj patřil Liamovi, druhý Zaynovi, třetí Louisovi, čtvrtý byl Harryho a páty Nialla. Z Naillova pokoje se ozývaly neslušné zvuky. Perverzní Harold samozřejmě stál u dveří a bylo vidět,že se chce rozřechtat na celý dům, naštěstí mu v tom bránil banán, který právě jedl. S Louisem jsme se zasmáli a šli do jeho pokoje. Byl krásný, nádherný. Veliká postel (kterou si velice rád půjčoval Harry, když měl perverzní náladu). Vedle postele byl stolek na kterém ležela kniha. Myslím, že to byl Harry Potter šestý díl. Naproti postele byla skříň s oblečením a malá knihovna. Byl to útulný pokoj. Měl tam i zrcadlo tak jsem se do něho letmo koukla a musela jsem uznat, že jsem fakt kočka. „Oh my carrots!“ Vydechl Louis. „Co je?“ Vyděsila jsem se. „Vždyť ty máš boty barvy mrkve!“ „Ano mám, mám…“ „ No a bílé šaty! Bude se k tomu hodit to co jsem ti nechal udělat!“ „Co? To jsi nemusel!“ Louis mi přitiskl prst na pusu. „Pššt, ty moje mrkvičko. Zavři očka.“ Zavřela jsem je, v břichu jsem měla motýlky. Louis si stoupl za mě a něco mi připnul na krk. Byla to malá mrkvička. Věděla jsem, že tím to mi dává Louis najevo, že se mu líbím. Moc si už nepamatuju..Jen to, že jsem skončila v jeho náruči.
je to trošku nuda, ale tk snad...:D promin :D
Komentáře
Přehled komentářů
To je úžo :O Krása... A nuda to není rozhodně není ;)
Hrozně hezký
(RadušQa, 12. 1. 2013 19:22)"je to trošku nuda, ale tk snad...:D promin :D" co to meleš? je to úžasný! musím uznat, že jsem spokojená (Louis jistě taky!)
Re: Hrozně hezký
(Mrs. Styles, 12. 1. 2013 19:30):DDD když myslíš, díky :D jo snad jo :D :3
1D
(Hazzinka, 17. 12. 2013 13:37)